Pád nebeského jezdce

Není spravedlivé, když odcházejí ti, kteří jiným vracejí život. Michal Beneš byl záchranář tělem i duší. Když nelétal s vrtulníkem letecké záchranky, byl na služebně horské služby. Když nebyl ve vzduchu, jezdil sněžným skútrem. A byl přesně  tam, kde jste ho nejvíc potřebovali. Na tváři stále úsměv, v duši klid a v kabině vrtulníku stoprocentní profesionalita.

22.3. 2019  dopoledne se úsměv vytratil. Michala potkala nešťastná náhodná událost, kdy se při letu s malým výcvikovým vrtulníkem zřítil k zemi a zahynul, ne vlastní vinou. Nikdo nebyl ve vzduchu radši, než on. A vždycky musel vědět, že ten, koho dovezl do nemocnice, je v pořádku. Teď mu to chceme vrátit. Po Michalovi doma totiž  zůstaly dvě malé holčičky, tříletá Rozinka a osmiletá Mařenka. A taky Simonka, přítelkyně, máma, holka, která chce všechno zvládnout sama, “nic nepotřebuje”, poradí si. Všichni víme, že potřebuje pomoc, i když sama si o to neřekne. Sbírku pro ni a pro holky organizují její přátelé a známí.

Bena létal na centimetry přesně, šetřil setiny sekundy při záchraně lidských životů, do detailů studoval předpovědi počasí, aby věděl, kudy obletět zamračené Jizerky…a když se vracel zpátky a viděl Ještěd, byl doma.

Michale, Beno, Beny, Míšo Tlapko, kamaráde, snad jsi doletěl až do nebe a teď vidíš Ještěd shora. Pozdravuj tam nahoře, my dole dáme pozor na holky.

Prosím, dejte na ně pozor i vy.

reportáž zde: