sdílet sdílet

Existují politici, pro které je jejich práce posláním, říká Janusz Konieczny

Existují politici, pro které je jejich práce posláním, říká Janusz Konieczny

 

Janusze Konieczného jsme požádali o rozhovor v době před nadcházejícími komunálními volbami, aby nám ukázal svůj analytický pohled na tak skloňované téma jako jsou právě volby. Janusz úzce spolupracoval s ekonomem Tomášem Sedláčkem, působil jako novinář a v letech 2011-2018 pracoval jako analytik Nadačního fondu proti korupci. Od června 2018 je protikorupčním analytikem.

 

Dlouhou dobu jste pracoval v Nadačním fondu proti korupci Karla Janečka, jaká kauza vám přišla nejabsurdnější?

Je těžké vybrat pouze jednu kauzu. Velmi absurdní je kupčení s hlasy ve volbách. Tato kriminální činnost spočívá v tom, že nákupčí svážejí sociálně slabé občany z vyloučených lokalit před volební místnosti, kde jim vrazí do ruky vyplněné lístky a po odvolení dotyční dostávají odměnu například 200-300 Kč, krabičku cigaret či tašku s nákupem. Zvláštní byla rovněž kauza údajného úplatku pro ministra vnitra, kdy týden po tom, co jsem podal trestní oznámení, zasedala k této kauze Bezpečnostní rada státu. Jen si to představte – tento vrcholný orgán projednával během roku téma migrace, sucha a pak po mediálním „humbuku“ tuto kauzu. Bylo to tehdy trochu přehnané. V jiné kauze jsem poradil klíčovému svědkovi, aby říkal pravdu, a tak najednou v soudní síni začal popisovat události kauzy včetně nabídek úplatků, k překvapení všech přítomných i médií úplně jinak než doposud. Bohužel tento rozpor posloužil k tomu, že jeho výpověď byla prohlášena za nedůvěryhodnou. Postupně jsem se naučil vnímat kauzy tak, že některé z nich se zkrátka nedotáhnou do konce, u jiných se to v nějaké míře povede.

Blíží se komunální volby, jak byste charakterizoval volební chování Čechů? Máte pocit, že se postupně mění?

Největší výzvou a nejtěžším úkolem dnešní doby je správná orientace v informacích a dle toho lze i rozlišit toto předvolební chování. Jsme zahlcení informacemi a část společnosti je více náchylná podlehnout dezinformacím – jiná naopak je bystřejší a odolnější vůči dezinformačním útokům. Snažím se vždycky vysvětlit, že musíme posuzovat autora informace, médium, na kterém byla informace zveřejněna a jak je informace zdrojovaná. A rovněž musíme mít odvahu říct, že něco nevíme. Já například netuším, jak řešit kůrovcovou kalamitu anebo jak správně nastavit těžební limity. Říct „nevím“ či „netuším“ není projevem slabosti. V samotné volební kampani se na nás valí informace ze všech koutů. Nejde si nevšimnout fungovaní anonymních profilů na sociálních sítích, kdy jedna osoba spravuje několik takovýchto profilů a snaží se vytvořit určitý dojem, za což je náležitě placená. Jiné osoby pro změnu posílají hromadné dezinformační emaily a někdo jiný vede anonymní web, který je anonymně financován. Osobně jsem přesvědčen, že sice jsou čeští občané postupně bystřejší a zvětšuje se část společnosti, která tyto praktiky prokoukne, nicméně zároveň útočníci vymýšlí stále sofistikovanější postupy. Ověřovat informace je nutné, i když je dotyčný politický kandidát nezvykle přesvědčivý a zdatný rétor. Někteří politici se dokonce snaží vytvořit kult vlastní osoby, aby jeho voliči věřili pravdivosti sdělovaným informacím. Jelikož se školy postupně snaží zařazovat do své výuky kritické myšlení, tak jsem z hlediska dalšího vývoje mírným optimistou.

Vnímáte nějaké trendy, které politické strany letos používají?

Některé strany dříve praktikovaly otevřené antikampaně – vytvořily billboard, na který umístily logo konkurenční strany a k tomu dehonestační hesla. V letošních volbách v Praze se k dezinformačním antikampaním snížila ODS, ale jinak jsou tyto útoky vedené více skrytě, což souvisí například s politizací médií, vlivem inzerentů anebo s úzkým provázáním některých politických stran s největší billboardovou společností. Paradoxem je, když celá řada stran slibuje v kampaních vyřešení problémů, které samy způsobily předchozím neúspěšným vládnutím. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že řada starostů či zastupitelů vnímá tuto práci jako poslání, věnuji této činnost dokonce večery a víkendy a pro svoji obec udělají maximum možného. Občas dosti hořce nesu, pokud takové osoby nejsou dostatečně doceněné. Je tedy nutné přistupovat nejenom ke konstruktivní kritice, ale i k pozitivnímu hodnocení a k projevení vděčnosti za záslužnou práci.

Jaký je rozdíl ve volebním chování mezi Čechy a našimi zahraničními sousedy?

Například v Polsku má na politiku podstatný vliv církev, což je veliká chyba. V řadě vyspělých zemích je navíc mnohem běžnější být členem politické strany. Těch odlišnosti je celá řada včetně pravolevého rozložení sil u společnosti.

Jak byste podpořil nárůst volební participace našich občanů?

V samotné kampani vzniká dosti nerovný boj, kdy jeden kandidát dostane od majetné strany například milion korun na kampaň a jiný kandidát si svoji kampaň vyloženě dotuje z vlastních úspor (znám případ, kdy kandidát utratil na kampani svoje stavební spoření). Úloha společnosti je tedy klíčová a možností, jak se zapojit, je rovněž spousty. V prvé řadě je nutné vysvětlit, že lze věci měnit k lepšímu a chování politiků nelze paušalizovat. Jakmile větší část společnosti pochopí, že jejich aktivita měla reálný dopad a zároveň, že chování politiků ovlivňuje je samotné, tak se věci pohnou kupředu. Pracovat je třeba již na školách s mládeží. Občas se říká, že národ má takové politiky, jaké si zaslouží a já s tímto rčením v mnohém souhlasím.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *